[Intro: Hasan]

Slunce zapadlo už dávno, všechno zavalený lávou

Přišli jsme do chvíle, kdy nechcem stárnout

Zastavit čas a mít náskok

Slunce zapadlo už dávno, všechno zavalený lávou

Přišli jsme do chvíle, kdy nechcem stárnout

Zastavit čas a mít náskok

[Verse 1: Hasan]

Měsíc je nabitej ze dne

Naděje umírá poslední ale stejně zhebne

Umění je nesrat se s ničím

Kudly mít v sobě a stejně se zvednout

Stokrát, dokud mne nesejmou

Minimum světla nad tou cestou

Když říkali, že tu pro tebe jsou, tak lhali

Stejně jak ty už tu nejsi, ty už tu nejsi...

Stejně jak ty už tu nejsi, stejně jak ty už tu nejsi

Stejně jak ty už tu nejsi, ty už tu nejsi...

[Verse 2: Pier]

Svítí jen měsíc a má rozsvícená lucerna

Mý druhý já zas nespí, je v prozovzu tak jak ústředna

Co nestihnu v mládí, si pak nebudu moc nikdy objednat

Proto si užívám jak jen to jde, abych se nemusel litovat

Ale jde na mne strach, vedle tý cesty jsou vysoký stráně

Kdokoliv vedle šlápne, tak se minimálně vejpůl zláme

Přesto mne to k ní táhne, počítám se vším i s tím pádem

Lepší je riskovat krk, než se celej život jen tak válet

Stejně jak Hasan, já trefuju cíl, jsem to, stejně jak v láku

Lidi se dusí, neví jak dál, mají furt ze života vákuum

Měl by si otočit stránku, volit mír a ne válku

Žiju si, jako bych byl král, a to nežiju na žádným zámku