25 let, stále nespěchám nikam
Málo času mít význam věta, hodiny tikaj
Tak ti říkám o jizvách
Nebudu lhát a radši se ti přiznám
Nebudu lhát, citům dávám význam
Kdybych nebyl real, jak bych to mohl být já
Všechny ty momenty do hlavy zapadaj
Jak kdybych stavěl to lego
Moje hlava můj hrad
Moje mysl můj chrám
Ale chybí tam dekór
Všechny ty vteřiny minulost rozkládaj
Chci kousek všeho
Ale nevím jestli to vyjde
A budu žít dýl něž tohle tělo
Chci, aby tahle slova zažila věčnost
Chci zažít věčno a chci zažít vděčnost
V cíli je něžnost a v čase je křehkost
V úspěchu nalezneš odpovědnost
Těm minutám, vteřinám ztraceným
Aby tě do rána neodvleklo peklo
Když zvedáš tu výkonost na max
Tak abys nestihl do rána zhebnout
Sorry slečno, je mi líto
Na tebe v timelině nezbylo místo
Jsem v takovým bordelu že miluju ticho
A nikoho nedržím blízko
Až umřem můžeme vzlítnout
Pro tuhle minutu se můžem svlíknout
Budeme vzdorovat, ale stejně to budeme muset na konci přijmout
Každej z nás má ten pobyt jen časem omezen
Tak tvoříme ty příběhy něž opustíme zem
Ta minuta za minutou a dokud tady jsem
Budu oslavovat život než mi zazní Rekviem
Jak někdo stíhá dělat hip-hop pro abstinenty
Když na těch obličejích vidíš jak se jede trend, i
Ty tetování nezmizí a co bylo cool tehdy
Se už nedělá aby se udrželi konzumenti
Duhový vlasy zas opadnou časem
Ta music co žije vzhledem a ne hlasem
Ten odpočet jede a naprosto právem
Tak snižujem hodnoty v celé své kráse
Ta póza brát drogy to celý se snad zdá se
Jak divadlo pro děti závislost rázem
A nebudeš spasen jen budeš dál pasen
Na dráze ke zkáze na minutu králem
A kolik dalších ještě musí umřít
Aby lidi pochopili, jen Bůh ví
Drogy nejdou k poezii OD
Kéž by šlo to přetočit jako movie
Chápu ty myšlenky můžou být hloupý
Nemůžeš vypnout když démon vstoupí
Chápu že s proudem žene se bouře a
Nemůžeš se dostat z pout
I ti největší podlehli, skončili ztraceni
Létali vysoko, dopadli nízko
Životem proběhli a lidi tleskali
Jak se jen ničili, museli ztichnout
Až umřem můžeme vzlítnout
Letíme rychle ať nestihnem chcípnout
Budeme vzdorovat, ale stejně to budeme muset na konci přijmout
Každej z nás má ten pobyt jen časem omezen
Tak tvoříme ty příběhy něž opustíme zem
Ta minuta za minutou a dokud tady jsem
Budu oslavovat život než mi zazní Rekviem
Pojďmě vzít tuhle chvíli zastavit svět jen pro nás
I když sám můžu se mýlit být real one znamená strach
Že i když k těm hvězdám mířím vlastně nic už nestíhám
Že i když se blížím k cíli věčnost vlastně nepoznám
Pojďmě vzít tuhle chvíli zastavit svět jen pro nás
I když sám můžu se mýlit být real one znamená strach
Že i když k těm hvězdám mířím vlastně nic už nestíhám
Že i když se blížím k cíli věčnost vlastně nepoznám, já...
Každej z nás má ten pobyt jen časem omezen
(Pojďmě vzít tuhle chvíli, zastavit svět jen pro nás,)
Tak tvoříme ty příběhy něž upustíme zem
(I když sám můžu se mýlit, být real one znamená strach,)
Ta minuta za minutou a dokud tady jsem
(Že i když k těm hvězdám mířím, vlastně nic už nestíhám,)
Budu oslavovat život než mi zazní Rekviem
(Že i když se blížím k cíli, věčnost vlastně nepoznám já...)